USS HORNET

Dne 18.4. 1942 bombardéry Mitchell vzlétají z paluby letadlové lodě Hornet k břehům Japonska

 

 

Náš obrázek připomíná slavnou akci amerických letců, kteří vzlétli se svými bombardovacími stroji právě z paluby z paluby USS Hornet, aby provedli první útok na japonské území po útoku na Perl Harbor.

USS Hornet (CV-8) byla třetí a poslední letadlová loď třídy Yorktown a současně také poslední letadlovou lodí, kterou námořnictvo Spojených států získalo před vstupem do druhé světové války. Do služby byla přijata 20. října 1941.  Během  svého  nasazení  se  zúčastnila  také  bitvy  u  Midway,  kampaně u Šalamounových ostrovů a bitvy u ostrovů Santa Cruz, kde byla těžce poškozena a po opuštění posádkou potopena 27. října 1942.

Armádní plánovači byli postaveni před obtížný úkol. Po ztrátě základen na Filipínách neexistovala žádná další základna, ze které by mohly operovat bombardéry   B-17  proti   Japonsku.  Letiště   v  Číně  technicky  nevyhovovala
a Sovětský svaz se obával případné války s Japonskem. S nápadem nasazení bombardovacích  letadel  statujících  z  letadlové  lodě  přišel  kapitán  Francis S. Low, důstojník štábu pro plánování námořních operací. Ihned dostal za úkol prověřit schůdnost tohoto návrhu a jeho kolega, kapitán Donald B. Duncan, začal pracovat na plánu náletu.

Nejdříve bylo nutné vybrat vhodný typ letounu. Užívané palubní letouny byly vyloučeny kvůli malé nosnosti pum a kvůli nedostatečnému doletu, pro který by se letadlová loď musela přiblížit enormně blízko k pobřeží. Ve hře tedy zůstaly pouze armádní bombardéry, z nichž nejlépe vyhovoval B-25 Mitchell.

Dále se řešila otázka, co se stroji po náletu. Jak ukázaly zkoušky, přistát s nimi zpět na lodi bylo prakticky nemožné. Vyloučena byla také možnost přistát
v SSSR pro odpor sovětské strany a ani návrat strojů do blízkosti letadlové lodi, kde by posádky vyskočily a byly vyloveny, nebyl akceptovatelný. Zbývala jedině možnost přistát v Číně.

Plán byl 17. ledna 1942 schválen a Lt Col. (podplukovník) James H. Doolittle byl pověřen přípravou letounů i posádek pro tento zvláštní úkol. Pro akci bylo upraveno 24 strojů B – 25B  Mitchell. Všechny dostaly tři nové nádrže, byla jim vymontována spodní střelecká věž a také zadní kulomet, byla odstraněna 120 kilogramů vážící radiostanice… Následoval náročný výcvik posádek, který byl ukončen 25. března.

Na palubu Hornetu bylo naloženo 16 strojů a 2. dubna 1942 Hornet včele Task Force 18 vyplul a zamířil k Pearl Harboru, aby se setkal s druhým doprovodným svazem –Task Force 16. Setkání proběhlo 13.4. a oba svazy se sloučily do jednoho s označením Task Force 16.

17.dubna se svaz přiblížil na 1000 mil od Japonska. Letadlové lodě Hornet
a Enterprise se spolu se čtyřmi křižníky vydaly dále, přičemž za sebou zanechaly dvě zásobovací lodě a torpédoborce. Cestou několikrát měnily kurz, aby se vyhnuli japonským hlídkovým plavidlům. 18.dubna v 7:44 zpozorovala hlídka na Enterprise japonskou hlídkovou loď Nitto Maru ve vzdálenosti 9 km. Loď sice byla potopena, stačila však odeslat zprávu
o blížících se Američanech. Podle plánu měly bombardéry odstartovat z paluby letadlové lodě USS Hornet ze vzdálenosti 400 mil od japonského pobřeží. Přistát pak měly na jednom z pěti čínských letišť. K pobřeží Japonska zbývalo ještě 650 mil, vzhledem odhalení flotily Japonci nebyla jiná možnost, než vyslat bombardéry okamžitě i s tím rizikem, že na letiště v Číně vzhledem ke svému akčnímu rádiu nemusí doletět…  V 8:20 odstartovalo všech 16 letounů, V prvním letadle vzlétl podplukovník Doolittle. V minimální výšce stroje směřovaly k Tokiu. Tam úspěšně zaútočily na zbrojovku, skladiště zbraní, železárny, rafinerii, chemičku, plynárnu a další cíle. Většina posádek se podařilo opustit letouny nad Čínou s využitím padáků. Tři členové při tom zahynuli. Posádky dvou letounů byly zajaty okupačními japonskými jednotkami, popraveni byli tři Američané, jeden zahynul na útrapy během věznění, ostatní se po porážce Japonska vrátili domů. Posádka jednoho letounu byla internována v SSSR.

Cíl technicky náročné a pro morálku Američanů významné operace byl dosažen. Ve vojenských kruzích na japonské straně vyvolal obrovskou paniku a těžce ranil ješitnost a sebejistotu generálů a admirálů. V šoku z náletu vojenské velení dalo souhlas s Jamamotovým (japonský admirál, vrchní velitel Spojeného loďstva v první polovině druhé světové války) plánem vojenského útoku na americký atol Midway. Jeho cílem bylo vyprovokovat americké námořnictvo k rozhodné bitvě. To se sice podařilo, ale s katastrofálním dopadem pro japonské síly….

(https://cs.wikipedia.org/wiki/USS_Hornet_(CV-)#Vrak, 
https://www.valka.cz/12046-Doolittluv-nalet-na-Tokio,
https://www.rozhlas.cz/wwii/lide_usa/_zprava/331644)

 

USS Hornet (CV-8) (https://www.securitymagazin.cz/historie/)

 

 

Během desetihodinového střetnutí u ostrovů Santa Cruz byla USS Hornet napadena japonskými torpédovými bombardéry, které způsobily lodi těžké poškození. Americké námořnictvo se snažilo poškozené plavidlo zachránit a odtáhnout, ale další vlna japonských bombardérů zahájila torpédový útok. Aby bezbranný těžce poškozený Hornet nepadl do rukou Japonců, pokusili se ji Američané potopit torpédy a dělostřeleckými salvami. Nakonec ránu z milosti Hornet dostal až od Japonců, když se ukázalo, že se jim loď nepodaří odtáhnout…. Stalo se 27. října 1942

(https://cs.wikipedia.org/wiki/USS_Hornet_(CV-8)#Potopení_Hornetu)


Přeskočit na obsah

  • ÚVOD
  • KOLESOVÝ PARNÍK VYŠEHRAD
  • BITEVNÍ LOĎ BISMARCK
  • KŘIŽNÍK AURORA
  • TORPÉDOBOREC ZUMWALT
  • PEQUOD vs. MOBY DICK
  • ZAOCEÁNSKÁ LOĎ NORMANDIE
  • ARALSKÉ JEZERO
  • KOLESOVÝ PARNÍK VLTAVA
  • ADMIRÁL KUZNĚCOV
  • LOĎ LABE
  • LEDOBOREC KRASIN
  • TITANIC
  • BITEVNÍ LOĎ VIRIBUS UNITIS
  • USS HORNET
  • HLÍDKOVÁ LOĎ PRESIDENT MASARYK
  • DOSLOV - LODĚ NA MÁCHOVĚ JEZEŘE
  • PŘÍLOHA
  • KDE NÁS NAJDETE
  • PODĚKOVÁNÍ