LEDOBOREC KRASIN
Krasin ve skutečnosti připlul k červenému stanu po 21. hodině večer. My jsme ale s Ládíkem ten slavný okamžik přesunuli do bílého dne - to proto, by se nám ve tmě neztratili dva zvědaví lední medvědi. Akryl 2019)
Krasin je ruský ledoborec, postavený v Anglii v roce 1917 jako Svjatogor. V roce 1927 byl přejmenován na památku bolševického politika Leonida Krasina. Proslavil se především záchranou posádky ztroskotané vzducholodi Italia.
Loď postavila na objednávku ruského carského námořnictva firma Armstrong Whitworth v Newcastle upon Tyne. Jednalo se o další objednávku ledoborce u stejné firmy, po nákupu stroje Jermak. Na vodu byla loď spuštěna 3. srpna 1916.
V roce 1928 ztroskotala při návratu ze severního pólu vzducholoď Italia s výpravou Umberta Nobileho. Ledoborec Krasin tuto výpravu zachránil, čímž získal celosvětovou známost a popularitu.
Ledoborec Krasin zachraňuje trosečníky vzducholodi Italia.
(http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/italia.htm)
Během 2. světové války byl Krasin součástí zásobovacích konvojů. V letech 1953-1960 prošel rozsáhlou rekonstrukcí ve Wismaru, kdy byly například kotle přestavěny z vytápění uhlím na vytápění topným olejem. Ve službě ledoborce pokračoval až do roku 1972. Poté až do roku 1989 sloužil jako plovoucí základna a elektrocentrála pro geologické výzkumy.
Dnes je Krasin ukotven v Sankt Petěrburgu, kde slouží jako plovoucí muzeum.
Technická data
- Délka: 99,80 m
- Šířka: 21,4 m
- Výtlak: 9 300 t
- Pohon: tři parní stroje celkem 11 400 KS, kotle původně na uhlí, od 50. let na naftu
- Rychlost: 15 uzlů
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Krasin_(1917))
Plovoucí muzeum Leldoborec Krasin v Sankt Petěrburgu
(https://tournavigator.pro/Saint-Petersburg/достопримечательности/Icebreaker_Krasin)
Příběh vzducholodi Italia
Tragický let vzducholodi Italia k severnímu pólu v roce 1928 je dodnes v povědomí veřejnosti - u nás mimo jiné i díky účasti českého vědce Františka Běhounka.
Velitel výpravy italský generál a letecký konstruktér Umberto Nobile měl za sebou řadu letů na vzducholodích, z nichž mnohé sám zkonstruoval. Před osudným pádem podnikla Italia nejen cestu z Milána až na Špicberky, ale i několik průzkumných letů nad neprobádanými oblastmi dalekého severu. Expedice měla být završena letem k severnímu pólu a vysazením skupiny výzkumníků na ledové kry. Nad severní pól se Italia dostala bez větších problémů. Počasí však nebylo příznivé a ke řízení tábora na kře proto nedošlo. Jeho vybavení později trosečníkům zachránilo životy... Byl v něm i červený stan, který se skoro na dva měsíce stal jejich příbytkem. Při zpátečním letu vzducholoď bojovala s nepříznivým větrem, ale stále se blížila k základně na Špicberkách. Od předpokládaného přistání výpravu dělily již jen hodiny, když se Italia náhle vzepnula přídí vzhůru a současně začala prudce klesat. Nobile nechal spustit všechny tři motory na plný výkon a současně poslal jednoho muže na hřbet lodě, aby zjistil, zda jsou uzavřené všechny ventily pro vypouštění nosného plynu. Pokles se zrychloval a přecházel v pád. Na poslední chvíli se ještě podařilo vypnout všechny motory. Následoval drtivý úder. Stalo se to před polednem dne 25. května 1928. Ze šestnácti muži na palubě přežilo katastrofu jen devět členů posádky. Z nich ještě zemřel Švéd Finn Malmgren během pěší výpravy pro pomoc, na kterou se vypravil spolu se dvěma dalšími polárníky (Zappi a Mariano). Ti byli nakonec zachráněni námořníky ledoborce Krasin o den dříve než zbytek posádky vzducholodě. Krasin se probil k červenému stanu 13. července po 21. hodině.
Zraněný Umberto Nobile byl evakuován letecky již dříve. Špatné podmínky pro přistání na kře znemožnila letecký transport ostatních členů posádky vzducholodi. Při pátrání po trosečnících zahynul při havárii letadla slavný polárník Roald Amundsen.
Velké štěstí pro trosečníky bylo to, že se jejich radiostanice zachovala v provozuschopném stavu a mohli tak sdělit svoji polohu. Prvním, kdo zachytil jimi vysílané SOS, byl nadšený radioamatér v Archangelské provincii Ruska. Rozsáhlé záchranné akce se zúčastnilo 18 lodí, 22 letadel a 1500 mužů ze šesti zemí.
(podle https://docplayer.cz/553802-Biskupske-gymnazium-brno-barvicova-85-602-00-brno-seminarni-prace-vzducholod-italia-a-jeji-ztroskotani.html a http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/italia.htm)
František Běhounek
*28.10.1898 - †01.01.1973
(https://www.cbdb.cz/autor-3938-frantisek-behounek)
Lokomotiva řady 456.0 Krasin
V roce 1927 byla v ČKD zahájena výroba lokomotiv řady 446.0. Lokomotivy se v provozu zkoušely v kruté zimně 1927 až 1928, kdy se velice dobře osvědčily, a protože v té době veřejnost i u nás s velkým zájmem sledovala příběh záchrany výpravy generála Nobileho na severním pólu ledoborcem Krasin, dostaly tyto lokomotivy od železničářů jméno po tomto ledoborci.(http://parniloko.wz.cz/web/loko/rady/400/4560/4560.html)