KOLESOVÝ PARNÍK VLTAVA
Kde jinde jsme měli parník Vltava namalovat, než u Karlova mostu. Ládík namaloval na škrobový podklad anilínovou barvou vodu a oblohu. Karlův most se pokusil zdolat tatínek... (2018)
Restaurační kolesový parník Vltava je poslední ze dvou historických parníků na Vltavě. Tím druhým je parník Vyšehrad.
Parník Vltava provozuje Pražská paroplavební společnost, a.s. Nyní se využívá především k výletním a vyhlídkovým plavbám po Vltavě.
Kolesový parník Vltava patří spíše k menším parníkům. Musel být kratší a užší, aby snadno a bezpečně proplouval plavebními komorami na nejvytíženější trati Praha – Štěchovice, pro kterou byl původně určen. Z důvodu četných nízkých mostů neměl ani vyhlídkovou palubu. Vyroben byl v loděnici PRAGA v Praze – Libni pod vedením hlavního konstruktéra, Ing. Benbenka. Nový parník Vltava byl nakonec po několika zdrženích spuštěn na vodu 27. 8. 1940. Jeho cena se vyšplhala na 2,7 milionů.
Během 2. světové války, podobně jako řada jiných lodí, i parník Vltava musel plout pod německým názvem Moldau I., i nadále se však plavil po své obvyklé trase do Štěchovic. Na této trati fungoval až do roku 1990, kdy byl jako poslední provozuschopný parník po nehodě odstaven. V březnu až srpnu roku 1991 bylo plavidlo částečně opraveno a znovu uvedeno do provozu jako restaurační loď. Další, a prozatím poslední, rekonstrukce proběhla v roce 2007, kdy byl vzhledem k narůstající historické hodnotě parník kompletně restaurován, aby se co nejvíce přiblížil své původní podobě z roku 1940.
Parník Vltava měří 53 metrů na délku a 5,1 metrů na šířku. Výkon parního stroje je 112,5 kW (150 k). Celková kapacita lodi je až 250 míst, z toho je 100 krytých míst k sezení. Rychlost plavidla na klidné vodě asi 16,5 km/h. Parník má vlastní restauraci, bar, vinárnu i částečně krytou vyhlídkovou palubu.
Fotografii parníku Vltava jsme na internetu nehledali; vyfotofrafovali jsme si ho v létě sami u Palackého mostu.